Z historie vipeta Vipet si na konci 19. století získal jméno jako výkonný lovec králíků a závodní kůň chudých. Na původ tohoto plemene existují dvě teorie. Nejčastěji se uvádí, že toto plemeno vzniklo křížením malých chrtů a několika různých plemen typu teriéra, což dokazuje fakt, že až do druhé světové války existovaly variety s drsnou srstí. Podle druhé teorie byl vipet selektivně vykřížen ze středních loveckých psů s krátkou srstí, kteří žili po celá staletí. Na obou teoriích je patrně něco pravdy, v každém případě chrt při základním genetickém vybavení vipeta určitě sehrál významnou úlohu. V prvních standardech plemen je vipet popsán jako malý chrt a několik předních kapacit z oboru prohlašovalo, že by se toto plemeno mělo jmenovat malý chrtík. V průběhu 19. století se ale vipet vyvinul ve velmi výrazné plemeno, stále zůstává podobný malému chrtovi, ale v žádném případě s ním není identický. Významná je na vipetovi vyvážená kombinace mocných svalů a síly s elegancí a šarmem siuety, křivky těla jsou výraznější než u chrta, ale nejsou nadmíru zdůrazněné. Plemeno je něžné, láskyplné a dokonce má dispozice k bystrému a vnímavému výrazu. postava Lebka by měla být širší mezi ušima. Vipet by měl mít malé uši složené dozadu. Běh by měl být volný a pružný nízko u země. Srst jemná, krátká a hustá velikost podle britského standardu psi 47 - 51cm feny 44 - 47cm povaha nezáludný, citlivý, něžný, ohleduplný, milující, dobrosrdeční, úžasná spřízněnost s lidmi včetně dětí střelený (chrt nepřestane pronásledovat svou kořit i když si zlomí nohu) žárlivý